Daně v Česku 2026: Co by měl vědět každý investor

Napsal /

Poslední aktualizace: 5. září 2026

Česko kombinuje umírněné sazby daně z příjmů fyzických osob s významnými osvobozeními dlouhodobě držených investic. Samostatná daň z kapitálových zisků neexistuje: zdanitelné zisky zpravidla spadají do daně z příjmů, zatímco způsobilé cenné papíry mohou být osvobozeny na základě ročního limitu příjmů z prodeje 100 000 Kč nebo tříletého časového testu. Od roku 2026 byl u cenných papírů a podílů ve společnostech opět zrušen krátce platný limit 40 milionů Kč pro osvobození po splnění časového testu. U kryptoaktiv však zůstává.

Tento rozdíl je důležitý. Akcie, podíl v soukromé společnosti a kryptoaktivum mohou mít odlišnou požadovanou dobu držby i limity osvobození. Dividendy zůstávají zdanitelné, i když je pozdější prodej akcií osvobozen. Osvobozený příjem nad 5 milionů Kč navíc může být nutné oznámit správci daně.

Tento průvodce shrnuje česká pravidla platná v roce 2026 pro zaměstnance, soukromé investory, pronajímatele, OSVČ, společnosti i osoby žijící nebo pracující ve více zemích. Částky jsou uvedeny v českých korunách, označovaných jako Kč nebo CZK. K datu aktualizace Česko euro nepřijalo.

Přehled daní: Hlavní čísla na jednom místě

Daň nebo odvodRežim v roce 2026Důležité upřesnění
Daň z příjmů fyzických osob15 % a 23 %Sazba 23 % se vztahuje na část příslušného základu daně nad 1 762 812 Kč
Základní sleva na poplatníka30 840 Kč ročněSnižuje vypočtenou daň, nikoli základ daně
Zisky z cenných papírů15 % / 23 % nebo osvobozeníLimit hrubých příjmů z prodeje 100 000 Kč nebo zpravidla tříletý časový test
Limit osvobození cenných papírů po časovém testuOd roku 2026 bez limituLimit 40 milionů Kč platil v roce 2025, ale u cenných papírů a podílů ve společnostech byl zrušen
Tuzemské dividendyZpravidla 15 %Obvykle srážka u zdroje; ve vymezených případech bez smluvního rámce či spolupráce může platit 35 %
ÚrokyZpravidla 15 %Úroky z tuzemských bank běžně podléhají konečné srážkové dani
Zisky z kryptoaktiv15 % / 23 % nebo osvobozeníLimit příjmů z prodeje 100 000 Kč nebo tříletý časový test; limit 40 milionů Kč zůstává
Odvody zaměstnance11,6 %7,1 % sociální pojištění a 4,5 % zdravotní pojištění
Odvody zaměstnavatele33,8 %24,8 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění
Odvody OSVČPodle konkrétní situaceZáleží na minimálních základech, skutečném zisku i hlavní nebo vedlejší činnosti
Daň z příjmů právnických osob21 %Vybrané investiční fondy mohou splnit podmínky sazby 5 %
Základní sazba DPH21 %Snížená sazba je 12 %; způsobilé knihy mají nulové zdanění
Daň z nemovitých věcíPodle konkrétní nemovitostiCelostátní zákonná pravidla upravují obecní koeficienty
Daň z nabytí nemovitých věcíNeníByla zrušena; na příslušné transakce s novými nemovitostmi může nadále dopadat DPH
Samostatná dědická a darovací daňNeníNeosvobozené dary mohou podléhat dani z příjmů fyzických osob
Obecná daň z čistého majetkuNeníNadále se platí každoroční daň z nemovitých věcí
Daňový rokKalendářní rokFyzické osoby zpravidla používají období od 1. ledna do 31. prosince
Lhůta pro podání přiznání1. dubna / začátek května / 1. červenceListinné, elektronické a poradenské či auditní lhůty se liší a posouvají podle víkendů a svátků
Daňová správaFinanční správaElektronické podání je dostupné přes MOJE daně

Daňová rezidence

Český daňový rezident zpravidla zdaňuje celosvětové příjmy. Nerezident obvykle pouze příjmy z českých zdrojů, podle domácích předpisů a příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Aktuální oficiální rámec poskytuje metodika Finanční správy k daňové rezidenci pro rok 2026.

Fyzická osoba je běžně rezidentem, pokud:

  • má v Česku k dispozici stálý byt za okolností svědčících o úmyslu trvale se zde zdržovat;
  • pobývá v Česku alespoň 183 dnů v kalendářním roce, souvisle nebo v několika obdobích.

Započítávat se může každý den i část dne přítomnosti. Povolení k trvalému pobytu je relevantní doklad, ale není totožné s daňovou rezidencí. Stejně tak pobyt kratší než 183 dnů nezaručuje nerezidentství, pokud stálý byt a osobní okolnosti ukazují na Česko.

Pokud osobu považuje za rezidenta i jiná země, příslušná smlouva zpravidla přisuzuje smluvní rezidenci podle stálého bytu, střediska životních zájmů, obvyklého pobytu a občanství. Rozhoduje konkrétní smlouva; ustanovení o 183 dnech v článku o zaměstnání není obecným pravidlem rezidence.

Rezidenti přiznávají zahraniční příjmy ze zaměstnání, podnikání, nájmu, dividend, úroků a zdanitelných zisků, pokud se neuplatní osvobození nebo příslušná smluvní metoda. U nerezidentů může být nárok na české odpočty a slevy podmíněn zákonnými požadavky na rezidenci v EU či EHP a podíl příjmů.

Daň z příjmů fyzických osob

Na většinu základů daně fyzických osob se v roce 2026 vztahují dvě sazby:

Část základu daně za rok 2026Sazba
Do 1 762 812 Kč15 %
Nad 1 762 812 Kč23 %

Vyšší sazba se uplatní pouze na část nad hranicí, nikoli na všechny příjmy. Hranice odpovídá 36násobku zákonné průměrné měsíční mzdy používané pro tento účel. Podle druhu příjmu lze hrubé příjmy nejprve snížit o uznatelné výdaje nebo osvobození, proto tuto hranici nelze vždy označovat jako limit hrubých příjmů.

Některé příjmy z českých zdrojů, zejména tuzemské dividendy a bankovní úroky, podléhají místo běžného ročního výpočtu konečné 15% srážce. Vybrané zahraniční investiční příjmy lze při splnění zákonných podmínek zahrnout do samostatného základu daně se sazbou 15 %.

Finanční správa potvrzuje hranici 1 762 812 Kč a měsíční slevu na poplatníka 2 570 Kč v informacích pro zaměstnance pro rok 2026, kde uvádí také hlavní osobní slevy a jejich podmínky.

Sociální a zdravotní pojištění

U běžného zaměstnance se odvody počítají z hrubého příjmu ze zaměstnání:

Pojistné nebo příspěvekZaměstnanecZaměstnavatel
Důchodové pojištění6,5 %21,5 %
Nemocenské pojištění0,6 %2,1 %
Státní politika zaměstnanosti—1,2 %
Veřejné zdravotní pojištění4,5 %9,0 %
Celkem11,6 %33,8 %

Součet sociálních odvodů zaměstnavatele činí 24,8 %: 21,5 % na důchodové pojištění, 2,1 % na nemocenské pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Se zdravotním pojištěním ve výši 9 % dosahuje běžná celková sazba zaměstnavatele 33,8 %.

Zdravotní pojištění nemá běžný maximální vyměřovací základ. U sociálního pojištění platí roční maximum ve výši 48násobku průměrné mzdy, pro rok 2026 tedy 2 350 416 Kč. Strop se týká sociálního pojištění, nikoli zdravotního pojištění nebo daně z příjmů. Příslušné parametry potvrzuje oficiální přehled nejdůležitějších údajů ČSSZ pro rok 2026.

OSVČ platí důchodové a zdravotní pojištění prostřednictvím měsíčních záloh a následných ročních přehledů. Minimální zálohy při hlavní činnosti se pro rok 2026 výrazně zvýšily. Běžné minimální měsíční zálohy činí přibližně:

Hlavní samostatná výdělečná činnostMinimální měsíční záloha v roce 2026
Sociální pojištění5 720 Kč
Zdravotní pojištění3 306 Kč

U způsobilých začínajících OSVČ mohou platit nižší zvláštní minima sociálního pojištění a vedlejší činnost se řídí jinými limity. Skutečné pojistné se vyúčtuje podle zisku pro daňové účely a zákonných procent pro vyměřovací základ. Dobrovolné nemocenské pojištění je samostatné.

Koordinační pravidla EU, EHP a Švýcarska zpravidla směřují k účasti přeshraničního pracovníka pouze v jednom systému. Potvrzení A1 může určit jiný režim, než by člověk intuitivně očekával, zejména při vyslání nebo práci ve více zemích. Daňová rezidence a příslušnost k pojištění jsou samostatné otázky.

Příklad výpočtu mzdy

Předpokládejme, že zaměstnanec, který je českým daňovým rezidentem, vydělává 75 000 Kč hrubého měsíčně, u zaměstnavatele podepíše prohlášení poplatníka a uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka.

Měsíční výpočetČástka
Hrubá mzda75 000 Kč
Sociální pojištění zaměstnance: 7,1 %−5 325 Kč
Zdravotní pojištění zaměstnance: 4,5 %−3 375 Kč
Daň z příjmů před slevou: 15 %11 250 Kč
Základní sleva na poplatníka−2 570 Kč
Daň z příjmů po slevě−8 680 Kč
Odhad čisté měsíční mzdy57 620 Kč
Sociální pojištění zaměstnavatele: 24,8 %18 600 Kč
Zdravotní pojištění zaměstnavatele: 9 %6 750 Kč
Odhad celkových nákladů zaměstnavatele100 350 Kč

Roční mzda zaměstnance 900 000 Kč zůstává pod hranicí 23% sazby. Odhad nezahrnuje děti, slevu na manžela či manželku, nepeněžní benefity, penzijní produkty, zdravotní postižení ani zaokrouhlování. Jiný scénář lze vyzkoušet v kalkulačce čisté mzdy v Česku na Finorum.

Slevy, daňové zvýhodnění a odpočty

Český systém využívá slevy na dani i odpočty od základu daně. Rozdíl je podstatný: sleva 1 Kč sníží daň o 1 Kč, zatímco odpočet 1 Kč přinese úsporu pouze ve výši příslušné procentní sazby daně.

Hlavní osobní slevy a zvýhodnění

Položka pro rok 2026Roční částka nebo režim
Základní sleva na poplatníka30 840 Kč
Sleva na manžela nebo manželku24 840 Kč
Sleva na manžela nebo manželku s průkazem ZTP/P49 680 Kč
Invalidita prvního nebo druhého stupně2 520 Kč
Invalidita třetího stupně5 040 Kč
Poplatník s průkazem ZTP/P16 140 Kč
První vyživované dítě15 204 Kč
Druhé vyživované dítě22 320 Kč
Třetí a každé další dítě27 840 Kč

Daňové zvýhodnění na dítě se zdvojnásobuje, pokud má dítě průkaz ZTP/P. Při splnění zákonných podmínek příjmů z výdělečné činnosti může vzniknout nárok na vyplacení daňového bonusu. Za stejný měsíc uplatňuje dítě pouze jedna oprávněná osoba.

Sleva na manžela nebo manželku má nyní úzké podmínky: manželé musí žít ve společně hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem mladším tří let a vlastní roční příjem druhého z manželů nesmí přesáhnout 68 000 Kč. Pro konkrétní nárok je třeba ověřit také vymezení registrovaného partnerství a domácnosti.

Odpočty od základu daně

Mezi důležité odpočty patří:

  • dary na schválené účely, u nichž i pro rok 2026 zůstává dostupný dočasný maximální limit 30 % základu daně;
  • způsobilé úroky z úvěrů na bydlení, obvykle s ročním limitem 150 000 Kč na domácnost pro bytové potřeby obstarané od roku 2021; starší způsobilé bytové potřeby si mohou zachovat vyšší limit;
  • příspěvky na daňově podporované produkty spoření na stáří, pojištění dlouhodobé péče a dlouhodobý investiční produkt (DIP) v souhrnném ročním limitu 48 000 Kč;
  • způsobilé příspěvky na soukromé životní pojištění v rámci společného limitu podporovaných produktů.

Od roku 2026 může způsobilý člen bytového družstva odečíst také svůj příslušný podíl na vymezených úrocích zaplacených z úvěru družstva na bydlení, aniž by se zvýšil celkový limit domácnosti. Příspěvky zaměstnavatele na podporované produkty na stáří mohou být osvobozeny v rámci vlastního souhrnného limitu.

Příjmy z investic

Kapitálové zisky z akcií a cenných papírů

Česko nemá samostatnou daň z kapitálových zisků. Zdanitelný zisk soukromého investora z cenných papírů je obvykle „ostatním příjmem“ podle § 10 a zdaňuje se sazbou 15 %, případně sazbou 23 % v části příslušného celkového základu nad stanovenou hranicí.

Běžní soukromí investoři mohou využít dvě hlavní osvobození:

  1. Roční hodnotový test: příjmy z prodeje cenných papírů jsou osvobozeny, pokud celkové hrubé příjmy z příslušných prodejů nepřesáhnou za rok 100 000 Kč.
  2. Časový test: příjmy jsou zpravidla osvobozeny, pokud mezi pořízením a prodejem cenného papíru uplynou alespoň tři roky.

Jde o alternativní testy. Hranice 100 000 Kč se vztahuje na celkové příjmy z prodejů, nikoli na zisk. Při příjmech 110 000 Kč se automaticky nezdaňuje pouze 10 000 Kč. Hodnotový test není splněn a každý prodej je nutné posoudit podle jiného osvobození.

Přímé podíly ve společnostech, které nejsou představovány cenným papírem, zpravidla používají pětiletý časový test. Zvláštní pravidla mohou platit pro zaměstnanecké cenné papíry, obchodní majetek, smlouvy o budoucím prodeji a reorganizace.

V roce 2025 platil roční limit 40 milionů Kč pro příjmy z cenných papírů a podílů ve společnostech osvobozené po splnění časového testu. Od 1. ledna 2026 byl pro tato aktiva zrušen. Finanční správa tuto změnu i zachování limitu pro kryptoaktiva potvrzuje v oficiálním přehledu daňových novinek pro rok 2026. Transakce uzavřené podle pravidel roku 2025 mohou mít nadále přechodné důsledky.

U zdanitelných prodejů snižuje příjmy doložená pořizovací cena a přímo související výdaje na prodej. Ztráty v rámci stejné kategorie cenných papírů podle § 10 lze zpravidla započíst proti odpovídajícím ziskům ve stejném roce. Soukromému investorovi však nemohou vytvořit daňovou ztrátu, snížit mzdu ani se převádět do dalších let.

Osvobozený příjem nad 5 milionů Kč se zpravidla musí oznámit Finanční správě do lhůty pro podání přiznání, pokud správce daně nemůže stanovené údaje získat z veřejných evidencí. Oficiální pokyny k oznámení osvobozených příjmů vysvětlují limit i výjimky založené na veřejných evidencích. „Osvobozený“ tedy nemusí znamenat „bez oznámení“. Odhad nabízí kalkulačka daně z kapitálových zisků v Česku na Finorum.

Dividendy

Dividendy české společnosti vyplácené fyzické osobě zpravidla podléhají 15% konečné srážkové dani. U příjemců spojených s jurisdikcemi mimo příslušný smluvní rámec či rámec výměny informací se může uplatnit sazba 35 %.

Český rezident pobírající zahraniční dividendu ji běžně uvádí v ročním přiznání v hrubé výši. Obvykle se zdaňuje sazbou 15 %; podle konkrétního zákonného postupu se může uplatnit i sazba 23 % nebo samostatný 15% základ daně. Smlouva může umožnit zápočet zahraniční srážky, omezený českou daní připadající na daný příjem. Čistá peněžní částka v přehledu brokera jako doklad nestačí. Uchovávejte hrubou dividendu, zemi zdroje a potvrzení o zahraniční dani.

Úroky a dluhopisy

Úroky z českých bankovních vkladů a mnoha českých dluhových nástrojů přijaté fyzickou osobou zpravidla podléhají konečné 15% srážce. Zahraniční úroky se běžně přiznávají samostatně a může být dostupný smluvní zápočet daně.

Úroky vznikající v podnikání nebo při poskytování půjček mezi jednotlivci nemusí mít stejný režim konečné srážky jako tuzemský spořicí účet. Splacení dluhopisu, kupon, výplatu fondu a půjčky přes platformy je třeba zařadit podle právních podmínek, nikoli vše spojovat pod označení „úroky“.

ETF a investiční fondy

Podíly ETF, které jsou právně cennými papíry, mohou využít hodnotový test 100 000 Kč a tříletý časový test. Česko zpravidla nevybírá každoroční daň jen proto, že akumulační ETF uvnitř fondu reinvestuje výnosy nebo roste jeho hodnota.

Distribuční ETF vytváří samostatný peněžní příjem. Výplata může být zařazena jako dividenda nebo výplata fondu a nestává se osvobozenou pouze proto, že investor drží podíly ETF tři roky. Prodej podílů a přijetí výplaty jsou odlišné události.

Částky v cizí měně se uvádějí v korunách. Poplatníci mohou použít příslušný denní kurz České národní banky nebo tam, kde je to pro fyzické osoby nevedoucí účetnictví dovoleno, roční jednotné kurzy Finanční správy. Zvolenou zákonem povolenou metodu je nutné používat konzistentně.

Daňově zvýhodněné účty

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) není nezdaněný brokerský účet pro neomezené použití. Jde o produkt zaměřený na spoření na stáří, který může obsahovat způsobilé peněžní prostředky a investice. Příspěvky lze odečítat v rámci společného ročního limitu 48 000 Kč pro podporované produkty spoření na stáří. Informace Finanční správy k dani z příjmů fyzických osob uvádějí DIP mezi daňově podporovanými produkty na stáří.

Pro zachování úlevy zpravidla nelze prostředky vybrat dříve, než současně uplyne deset let a účastník dosáhne věku 60 let. Předčasné ukončení může vést k dodanění odpočtů a dříve osvobozených příspěvků zaměstnavatele. Platí podmínky pro poskytovatele a omezení investičních nástrojů. Doplňkové penzijní spoření a způsobilé životní pojištění zůstávají alternativami v rámci společného systému odpočtů.

Kryptoměny

Zdanění kryptoaktiv v Česku se výrazně změnilo od 15. února 2025. V roce 2026 může fyzická osoba při splnění podmínek osvobodit příjem z úplatného převodu kryptoaktiva na základě jednoho z těchto testů:

  • ročního hodnotového testu 100 000 Kč, který se vztahuje na hrubé příjmy z převodů;
  • tříletého časového testu.

Zákon z osvobození vylučuje vymezené elektronické peněžní tokeny a některé případy související s obchodním majetkem. Na rozdíl od cenných papírů u příjmů z kryptoaktiv osvobozených na základě časového testu nadále platí roční limit 40 milionů Kč. Při jeho překročení se zdanitelná část určuje podle pravidel oceňování a přechodných ustanovení. Nejde jednoduše o osvobození zisku do 40 milionů Kč.

Do doby držby se započítává i období před 15. únorem 2025. Kryptoaktivum pořízené v roce 2022 tak může v roce 2026 splnit tříletý časový test. Tento přechodný postup potvrzují oficiální informace Finanční správy k osvobození příjmů z převodu kryptoaktiv a její koordinační materiál z dubna 2026.

Zdanitelné zisky se zpravidla přiznávají jako ostatní příjmy se sazbou 15 % nebo 23 %. Příjmy lze snížit o prokazatelnou pořizovací cenu a související poplatky, avšak v rámci § 10 nelze vytvořit daňovou ztrátu převoditelnou do dalších let. Směna jednoho kryptoaktiva za jiné, platba kryptoměnou nebo její použití k nákupu nemovitosti může představovat úplatný převod, i když na bankovní účet nepřijde ani koruna.

Těžba, staking, validace, soustavné obchodování a služby hrazené v kryptoměnách mohou vytvářet příjmy ze samostatné činnosti nebo jiné příjmy ještě před následným prodejem. Pro kryptoaktiva zařazená do obchodního majetku platí přísnější časová omezení osvobození. Uchovávejte záznamy z peněženek, časové údaje, identifikátory transakcí, korunové hodnoty a popis metody používané k identifikaci převáděných jednotek.

Příjmy z nájmu a nemovitosti

Příjmy z nájmu se zpravidla zdaňují podle § 9 sazbou 15 % nebo 23 %. Dostupné způsoby uplatnění výdajů vysvětlují oficiální informace Finanční správy pro pronajímatele. Pronajímatel si může vybrat mezi:

  • skutečnými prokazatelnými výdaji, včetně daňově uznatelných odpisů a nákladů na financování;
  • výdajovým paušálem ve výši 30 % příjmů, nejvýše však 600 000 Kč výdajů ročně.

Zvolený postup se vztahuje na příslušnou kategorii příjmů z nájmu za daný rok a vyžaduje odpovídající evidenci. Z pasivního nájmu podle § 9 se zpravidla neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Ubytovací činnost nebo pronájem doprovázený rozsáhlejšími službami však může spadat mezi příjmy ze samostatné činnosti.

Příklad: při hrubých příjmech z nájmu bytu 360 000 Kč a 30% výdajovém paušálu činí dílčí základ daně z nájmu 252 000 Kč. Při sazbě 15 % vychází daň před slevami a zohledněním ostatních částí ročního základu daně na 37 800 Kč. Pro porovnání scénářů můžete použít evropskou kalkulačku daně z příjmů z pronájmu Finorum.

Prodej nemovitosti

Na prodej soukromé nemovitosti se může vztahovat několik osvobození. Prodej vlastního bydlení může být zpravidla osvobozen, pokud v něm prodávající měl bydliště alespoň dva roky bezprostředně před prodejem. I bez splnění této lhůty lze za určitých podmínek využít osvobození při použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby. Je nutné dodržet oznamovací povinnost a stanovené lhůty.

U ostatních nemovitostí činí obecný časový test deset let pro nemovitosti nabyté od 1. ledna 2021 a pět let pro starší nabytí. Časový test a možnost použití prostředků na vlastní bytovou potřebu popisují oficiální informace Finanční správy k ostatním příjmům podle § 10. Pro obchodní majetek a smlouvy o budoucím prodeji platí zvláštní výluky. Zdanitelné příjmy z prodeje nemovitosti spadají do § 10; lze od nich odečíst pořizovací cenu a další uznatelné výdaje.

Každoroční daň z nemovitých věcí

V Česku se každoročně zdaňují pozemky, stavby a jednotky. Výpočet vychází ze zákonných sazeb, pravidel pro výměru či hodnotu, způsobu využití nemovitosti, inflačního koeficientu a koeficientů obce. Nelze proto uvést jednu procentní sazbu platnou pro všechny nemovitosti v celé zemi.

Přiznání se zpravidla podává do 31. ledna roku následujícího po nabytí nemovitosti nebo po rozhodné změně. Daň je běžně splatná do 31. května. Pokud přesahuje 5 000 Kč, lze ji zpravidla zaplatit ve dvou splátkách do 31. května a 30. listopadu. Pro poplatníky provozující zemědělskou výrobu platí zvláštní termíny.

Obce mohou měnit místní koeficienty. Finanční správa vysvětluje, kdy změna koeficientu vyžaduje nové přiznání a kdy nikoli, na stránce věnované podávání přiznání k dani z nemovitých věcí a v informacích k placení daně v roce 2026.

Daň z nabytí nemovitých věcí se již v Česku neplatí. Kupující však nadále hradí náklady spojené s katastrem nemovitostí, právními službami a financováním. Na příslušná dodání nových nebo podstatně změněných nemovitostí se může vztahovat DPH.

Majetková daň

Česko nemá obecnou každoroční daň z čistého majetku. Nadále se však platí daň z nemovitých věcí a daně z příjmů či zdanitelných prodejů. Majetek nacházející se v zahraničí může podléhat zdanění v dané zemi.

Dědictví a dary

Samostatná dědická a darovací daň byly v Česku zrušeny. Příjmy z dědictví jsou zpravidla osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Dary se posuzují podle zákona o daních z příjmů:

  • dary od příbuzných v přímé linii a od vymezených blízkých příbuzných ve vedlejší linii jsou zpravidla osvobozeny;
  • osvobozen může být také dar od osoby, která s příjemcem po požadovanou dobu žila ve společně hospodařící domácnosti a splnila zákonné podmínky péče o domácnost nebo výživy;
  • příležitostné dary od jiných osob mohou být osvobozeny do zákonného hodnotového limitu;
  • neosvobozený dar se zpravidla zdaňuje jako ostatní příjem sazbou 15 % nebo 23 % z jeho zdanitelné hodnoty.

I u vysokého osvobozeného dědictví či daru může vzniknout povinnost oznámit osvobozený příjem nad 5 milionů Kč. Převody nemovitostí navíc vyžadují související úkony v katastru a ocenění, i když se daň z příjmů neplatí.

Osoby samostatně výdělečně činné

OSVČ zpravidla zdaňuje příjmy ze samostatné činnosti snížené o výdaje podle § 7 sazbou 15 % nebo 23 %. Může uplatňovat skutečné výdaje nebo zákonné výdajové paušály, nejčastěji:

  • 80 % u vymezených řemeslných živností a zemědělské činnosti;
  • 60 % u mnoha ostatních živností;
  • 40 % u nezávislých povolání a autorské činnosti;
  • 30 % u vymezených příjmů z nájmu obchodního majetku.

Každý výdajový paušál má peněžní strop odvozený od zákonem stanoveného maximálního příjmu. Paušální výdaje nahrazují skutečné výdaje v dané kategorii; nelze je ke skutečným výdajům přičítat.

Zálohy na sociální a zdravotní pojištění se platí měsíčně a následně se vyúčtují v samostatných ročních přehledech pro Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. U vedlejší činnosti může být podle zisku minimální záloha na sociální pojištění nižší nebo nemusí vzniknout povinnost ji platit. U hlavní činnosti se zpravidla uplatňují minima i při nízkém zisku.

Způsobilé OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů Kč mohou vstoupit do paušálního režimu, pokud splní podmínky týkající se DPH, zaměstnání, insolvence a dalších okolností. Finanční správa zveřejňuje oficiální odpovědi na dotazy k paušální dani. Zařazení do jednoho ze tří pásem závisí nejen na výši příjmů, ale také na tom, jaký výdajový paušál by bylo možné u dané činnosti použít. Jediná měsíční platba zahrnuje daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění.

Paušální režim zjednodušuje administrativu, nemusí však být vždy finančně výhodnější. To platí zejména pro osoby s dětmi, nepracujícím manželem či manželkou, nárokem na odpočty nebo nízkým skutečným ziskem.

Pravidla registrace k DPH se změnila od roku 2025. Tuzemský obrat se sleduje za kalendářní rok a uplatňují se hranice 2 000 000 Kč a 2 536 500 Kč. Okamžik vzniku plátcovství závisí na překročené hranici a na případné volbě dřívějšího vzniku plátcovství. Přeshraniční služby a pořízení zboží mohou vyvolat povinnost stát se identifikovanou osobou nebo se registrovat i pod těmito limity. Základní sazba DPH činí 21 %, snížená sazba 12 % a u knih splňujících podmínky se uplatňuje nulové zdanění.

Základní přehled DPH i dalších hlavních daní poskytuje oficiální popis daňového systému ČR od Finanční správy.

Daň z příjmů právnických osob

České společnosti zpravidla platí daň z příjmů právnických osob ve výši 21 %. U základních investičních fondů splňujících podmínky se může uplatnit sazba 5 % a u penzijních institucí sazba 0 %. Všechny tři sazby potvrzují informace Finanční správy k dani z příjmů právnických osob. Zvláštní sazby závisejí na právním postavení a splnění podmínek, nikoli pouze na tom, že společnost investuje.

Základ daně vychází z účetního výsledku hospodaření upraveného například o daňově neuznatelné náklady, odpisy, rezervy, ceny mezi spojenými osobami a odpočet daňové ztráty. Daňovou ztrátu lze zpravidla uplatnit v pěti následujících letech a za zákonných limitů a stanoveného postupu také zpětně za dva roky.

Dividendy vyplácené českou společností zpravidla podléhají 15% srážkové dani. Osvobození může vyplývat z unijního režimu pro mateřské a dceřiné společnosti a z tuzemských podmínek účasti. U příjemců ve vymezených jurisdikcích se může uplatnit sazba 35 %. U úroků a licenčních poplatků vyplácených do zahraničí je rovněž třeba posoudit smlouvy, směrnice EU, skutečného vlastníka příjmu a pravidla proti zneužití.

Česká společnost běžně podává přiznání do tří měsíců po skončení zdaňovacího období, do čtyř měsíců při elektronickém podání po základní lhůtě nebo do šesti měsíců při splnění podmínek povinného auditu či podání poradcem. Společnosti s datovou schránkou zpravidla podávají elektronicky.

Zahraniční příjmy a smlouvy o zamezení dvojího zdanění

Český daňový rezident musí zpravidla přiznávat celosvětové příjmy včetně zahraniční mzdy, příjmů z podnikání, nájmu, dividend, úroků a zdanitelných zisků. Použití zahraničního brokera samo o sobě nezakládá osvobození a broker za investora nevypočítá české daňové přiznání.

K zamezení dvojího zdanění se podle konkrétní smlouvy a druhu příjmu obvykle používá metoda vynětí nebo zápočtu zahraniční daně. Zápočet je omezený a vyžaduje doložení zahraniční daně. Pokud stát zdroje srazí více, než mu dovoluje smlouva, může být nutné žádat o vrácení přeplatku v tomto státě, nikoli uplatnit vyšší zápočet v Česku.

U mzdy je důležité místo, kde je práce fyzicky vykonávána. Práce z domova v Česku pro zahraničního zaměstnavatele může vyvolat povinnosti v oblasti mezd, pojistného a stálé provozovny. Smluvní pravidlo 183 dnů pro zaměstnání zahrnuje také podmínky týkající se zaměstnavatele a provozovny, která nese náklady.

Pro přepočet na koruny používejte zákonem povolený postup a uchovávejte původní výpisy, doklady o pořizovacích cenách a potvrzení o zahraniční srážkové dani.

Podání přiznání a placení daně

U fyzických osob je zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Pro příjmy za rok 2025, které se přiznávají v roce 2026, platí tyto termíny:

Způsob podáníTermín v roce 2026 pro přiznání za rok 2025
V listinné podobě1. dubna 2026
Elektronicky4. května 2026
Prostřednictvím daňového poradce nebo při povinném auditu1. července 2026

Daň je splatná ve lhůtě pro podání přiznání. Tyto termíny potvrzuje informace Ministerstva financí k podávání přiznání v roce 2026.

Pro příjmy za rok 2026 se příslušné tří-, čtyř- a šestiměsíční lhůty uplatní v roce 2027 s posunem podle víkendů a svátků. K 4. září 2026 Finanční správa ještě nezveřejnila přehled termínů pro rok 2027. Konkrétní data je proto třeba ověřit po jeho zveřejnění.

Zaměstnanci, kteří mají příjmy vždy jen od jednoho zaměstnavatele a podepsali prohlášení poplatníka, mohou často využít roční zúčtování u zaměstnavatele. Souběžná zaměstnání, příjmy z podnikání či nájmu, zahraniční příjmy, zdanitelné příjmy z investic nebo překročení zákonných limitů mohou založit povinnost podat přiznání. Držitelé datových schránek a mnoho OSVČ mají povinnost podat přiznání elektronicky.

Cizinci žijící v Česku a lidé pracující v zahraničí

Česko nemá obecný režim non-dom ani režim, který by zdaňoval zahraniční příjmy pouze při jejich převedení do země. Daňoví rezidenti podléhají zdanění celosvětových příjmů. Osvobození cenných papírů a kryptoaktiv, smluvní úlevy i podpora spoření na stáří se uplatňují za stejných příslušných podmínek.

Mezi časté chyby patří:

  • předpoklad, že pobyt kratší než 183 dnů vylučuje českou daňovou rezidenci i při existenci stálého bytu v Česku;
  • záměna limitu 100 000 Kč hrubých příjmů z prodeje za limit zisku;
  • uplatňování zrušeného limitu 40 milionů Kč na prodeje cenných papírů v roce 2026 nebo chybný předpoklad, že byl tento limit zrušen i u kryptoaktiv;
  • opomenutí oznámení osvobozeného příjmu nad 5 milionů Kč;
  • nepřiznání zahraničních dividend s odůvodněním, že již byla sražena zahraniční daň;
  • přehlížení mzdových a pojistných povinností zahraničního zaměstnavatele;
  • zaměňování živnostenského oprávnění, pobytového statusu a daňové registrace.

Hlavní výhody a nevýhody

Výhody

  • Základní sazba daně z příjmů činí 15 %; sazba 23 % se uplatňuje až nad vyšší hranicí základu daně.
  • U cenných papírů lze využít tříletý časový test, u podílů v soukromých společnostech zpravidla pětiletý.
  • Od roku 2026 se na osvobození cenných papírů a podílů po splnění časového testu nevztahuje limit 40 milionů Kč.
  • U kryptoaktiv nově existuje osvobození podle hodnotového nebo tříletého časového testu.
  • Neplatí se obecná daň z čistého majetku, daň z nabytí nemovitých věcí, samostatná dědická daň ani obecní přirážka k dani z příjmů.
  • DIP nabízí daňový odpočet při dlouhodobém investování na stáří.

Nevýhody

  • Standardní pojistné zaměstnance činí 11,6 % a zaměstnavatele 33,8 %.
  • Zahraniční dividendy a úroky vyžadují vlastní přiznání a posouzení smluvního režimu.
  • Limit 100 000 Kč se vztahuje na hrubé příjmy z prodeje, nikoli na zisk.
  • U kryptoaktiv zůstává limit 40 milionů Kč pro osvobození podle časového testu.
  • I osvobozený příjem může podléhat oznamovací povinnosti.
  • OSVČ řeší odděleně daňové přiznání a dva přehledy pojistného.
  • Daň z nemovitých věcí závisí na zařazení nemovitosti a obecních koeficientech.

Související průvodci a kalkulačky Finorum

  • Investování v Česku
  • Průvodce daněmi v Česku
  • Průměrná mzda v Česku
  • Životní náklady v Česku
  • Kalkulačka daně z kapitálových zisků v Česku
  • Kalkulačka čisté mzdy v Česku
  • Evropská kalkulačka daně z příjmů z pronájmu
  • Srovnání životních nákladů
  • Evropská kalkulačka přestěhování

Upozornění

Tento průvodce poskytuje obecné informace, nikoli individuální daňové, právní, účetní, investiční, pojistné či imigrační poradenství. Výsledek závisí na daňové rezidenci, zařazení příjmu, datech nabytí a prodeje, souvislosti s obchodním majetkem, příslušné smlouvě a dostupných dokladech. Limity, obecní koeficienty, termíny podání i správní praxe se mohou měnit. Před podáním přiznání, přestěhováním, významným prodejem nebo uplatněním osvobození ověřte svůj postup u Finanční správy nebo u kvalifikovaného českého odborníka.

Zdroje

Právní předpisy EU a daně

Další zdroje

Matias Buće má formální vzdělání v oblasti správního práva a více než deset let zkušeností se studiem globálních trhů, obchodování na devizovém trhu a osobních financí. Jeho právní vzdělání formuje jeho přístup k investování, s důrazem na regulaci, strukturu a řízení rizik. Na Finorumu píše o široké škále finančních témat, od evropských ETF až po praktické strategie osobních financí pro individuální investory.

Sources & References

Additional educational resources

Související příspěvky

Obsah

→ Index
Přejít nahoru